Příspěvek posuzuje tzv. Istanbulskou úmluvu z pohledu mezinárodního práva. Vymezuje ji ve třech dimenzích – jako mezinárodní lidskoprávní smlouvu, jako dokument Rady Evropy a jako dokument o právech žen. Ukazuje, že kritika IÚ není oprávněná, protože podobné lidskoprávní dokumenty nevyvolávají takovou averzi. Kritici a kritičky mají dle příspěvku problém s pojetím násilí na ženách jako lidskoprávní otázkou a s uznáním odlišného postavení osob daným odlišnými genderovými rolemi. Koncept genderově podmíněného násilí totiž pojímají jako idelogii.
Kalenská, P. (2020). Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí - jen další smlouva Rady Evropy? In: P. Špondrová (Ed.), Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? (pp. 255-265). Praha: Wolters Kluwer.