Propuknutí covidové pandemie zaměřilo pozornost médií na domácí násilí. Média zareagovala na stanoviska expertů, že opatření přijatá v rámci nouzového stavu (omezení volného pohybu a sociálních kontaktů) mohou zvýšit riziko domácího násilí. Toto konstatování lze opřít o obecné poznatky, že sociální izolace rodiny vede k „zavřeným dveřím“, které komplikují včasnou intervenci v případech probíhajícího domácího násilí. V době pandemie mělo upozornění na rizika domácího násilí plnit preventivní funkci. Osoby ohrožené domácím násilím se měly dozvědět, že i v době nouzového stavu platí zákony a fungují služby pomáhající obětem domácího násilí. Jenže do zpravodajství médií pronikala jednostranná sdělení o dramatickém nárůstu případů. Z mediální prezentace tématu tak vznikl dojem, že domácí násilí v celé jeho šíři se dá vysvětlit koncentrovaným soužitím partnerů za současné izolace za zavřenými dveřmi. Média tak přiživila další falešný mýtus o domácím násilí. Autorka se pokouší vysvětlit, že stres a „zavřené dveře“ nemusí být příčinou domácího násilí.
Čírtková, L. (2021). „Domácí násilí v době covidové.“ Psychologie dnes [online] 2021 (2). [cit. 4. 3. 2024].